Code of Krupicka

08.04.2011 15:17

Je necelý týden po půlmaratonu a já pořád musím myslet na to, co bych kde běžel. V neděli po závodě jsme si dali na vyjetí 60 km na silničce. Tahle kombinace mi absolutně vyhovuje. Šlachy a klouby mi zregenerujou a vyplavím únavu ze svalů. Jsem tak rozjetý, že na sobotu naplánuju další půlmaraton v Bakově a na květen dlouhý maraton. Jestli ono to sluníčko v Praze nepeklo moc.

S myšlenkou na delší tratě hned v pondělí vybíhám na dvacítku. Je teplo, tak jen trenky, triko a psa. Kdybych měl žízeň, znám cestou studánky, kde se můžeme napojit. Běžíme po Ćeském ráji. Nikde nikdo. Hrubá Skála, Věžák, Čertoryje. Běžím pomalu, užívám si to.

Těším se na léto. Pod dojmem z pár videí na YouTube jsem se rozhodl uskutečnit nějake výběhy ala Tony Krupicka. Jen v mém podáni to bude spíše parodie, kromě nehtů na noze, ty mám stejné. Ale co. Prostě sbalit ledvinku s pitím, nějaké tyčinky a pár korun a vyrazit po zapomenutých cestách na půl dne. V mých představách to funguje naprosto hladce. Tak uvidíme, jaká bude realita.

Večer před usnutím znovu pročítám některé kapitoly z knížky Ivany Pilařové. Zdenda chtěl vždycky běžet des Sables. Já jsem byl ale nohama na zemi a říkal jsem mu, že na to nemáme. Ale něco takového bych zkusil. Líbí se mi 100 km del Sahara. Studuju propozice, čtu o tom v knížce. To je zázemí a vzdálenosti, které by mi mohli vyhovovat. Nechci o tom donekonečna jen kecat u piva. Po láhvi Cabernetu píšu Zdendovi SMSku "Přihlásil jsem tě na 100km Saharou". Odpověď "Díky moc" mě zaskočila. Píšu mu zpátky "Kecám, ale šel bych." Nakonec si napíšeme, že společně bychom do toho šli a tak nás oba přihlašuju. Zbývá mi necelý rok života :)

 

PS: Po odeslání přihlášky nám měli do 24 hodin poslat potvrzení o přijetí. Nic nedorazilo. No nic, jsou to Italové, mají čas. V pátek už to nevydržím a píšu jim mail. Co kdyby už bylo plno. Nebo nás nechtěli. Už jsem si přece založil blog, tak už tam musím jet. Do hodiny přišla odpověď. Vědí o nás a připravují contract. Tak hurá, v Itáli už se o nás ví. Doma to ale řekneme až v zimě.

 

 

Zpět